Demontáž mostních oblouků železničního mostu - Čelákovice - leden 2021

V druhé polovině ledna 2021 jsme měli příležitost účastnit se demontáže mostních oblouků železničního mostu přes Labe v Čelákovicích. Tuto demontáž jsme realizovali pomocí unikátního systému pontonů, které díky svým specifickým vlastnostem vyzvedli každý oblouk o váze cca 240 t ze stávajících pilířů a  odvezly je do pozice, ze které byly vysunuty na předem připravenou konstrukci na břehu, kde byly rozřezány k dalšímu zpracování.
Nyní probíhá vlaková doprava po oboustraně po provizorním mostě. Naší demontáží byly uvolněny původní pilíře, které budou rekonstruovány a během léta zde bude vystavěn nový moderní železniční most se dvěma tratěmi. Po jejich dokončení, na podzim, přijdeme na řadu opět my a odstraníme zbytek starého mostu. K této práci opět využijeme našich pontonů, které mnohonásobně urychlí celou demontáž oproti jiným způsobům práce.

Slapská přehrada

Unikátní pontonový systém

Ve čtvrtek 3. 12. 2020 jsme provedli na Slapské přehradě zátěžovou zkoušku unikátní pontonové sestavy se stabilizačním systémem, který umožňuje přepravu nadrozměrných nákladů. Navržené řešení je použitelné jak v civilní, tak i ve vojenské oblasti.  Může sloužit nejen k přemisťování těžkých břemen např. při rekonstrukci mostních konstrukcí, ale i údržbě vodních toků, či při řešení mimořádných událostí. Na zkoušky jsme pozvali zástupce Vlády ČR, MPO, MD, ŘVC, Povodí Vltavy a Labe a dalších organizací a stavebních firem.

Inteligentní systém pro ovládání pontonů při manipulaci velmi těžkých těles na vodní hladině je součástí priority
PO1: „Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech“.
Řešení vzniklo za spolupráce firmy Česká lodní doprava-charter, s.r.o. a ČVUT Praha, Fakulta strojní.
Projekt FV30052 – POKROČILÝ SYSTÉM NIVELACE A STABILIZACE AKTIVNÍHO PLOVOUCÍHO
MOBILNÍHO MODULÁRNÍHO SYSTÉMU URČENÉHO PRO PŘEPRAVU ROZMĚRNÝCH BŘEMEN.
(2018 -2020, MPO/FV). Tento projekt byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu
prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu v programu TRIO.

Hlavním cílem projektu bylo nalezení vhodné konstrukce pilotní verze Aktivního Plovoucího Mobilního
Modulárního Systému (APMMS) pro přepravu a manipulaci rozměrných těles na vodní ploše, a to od základních
nosných modulů až po prvky se speciální funkcí (např. pohonné, kotevní, vázací apod.) s ohledem na specifika
prostředí, ve kterém bude zařízení působit.
Transport a manipulace s pontony jsou velmi snadné, pontony jsou přepravitelné běžnými dopravními
prostředky na standardním nákladním automobilu i vagonu. Manipulace na místě umístění na vodní plochu
probíhá pomocí běžného jeřábu. Pontony vynikají univerzální skladebností – lze je skládat do tvarů dle potřeby
s ohledem na konkrétní účel použití.

APMMS bude možné využívat zejména při stavbě a rekonstrukci mostů, rovněž také při diagnostice
stavu mostních konstrukcí, dále při úpravě terénu povodí, čištění vodních toků či nádrží, a to při běžné údržbě
i výjimečných stavech (např. povodně, záplavy). Pontony lze využít i k přepravě těžké mechanizace a jeřábů,
které jsou potřeba při stavbách prováděných z vodní hladiny.Dále bude možné APMMS využít jako plovoucí zařízení pro civilní
(např. plovoucí výstavní plocha, plovoucí pódium pro hudební vystoupení a jiné kulturní akce)
či vojenské účely (ženijní mostní konstrukce a provizoria).
Přiměřená skladnost modulů umožní variabilitu požadovaného celku. Vzhledem k absenci obdobného systému
na českém i evropském trhu lze realizací projektu očekávat výrazné posílení konkurenceschopnosti v tomto
oboru. Systém splňuje požadavky na přísné bezpečnostní standardy říčních plovoucích prostředků a je v souladu
s platnou legislativou v oblasti ochrany životního prostředí. Jedná se o významnou pomoc při řešení oprav a
výměn řady mostů v havarijním stavu v celé ČR a zároveň lze pontony využít jako rezervu pro nečekané živelné události.

Bližší informace poskytne: Ing. Vladimír Toman vtoman@cld.cz

 

Posunutí lávky v Tróji pomocí pontonového systému

TRÓJA

9.6.2020 proběhla montáž centrálního dílu Trójské lávky v Praze. ČLD se podílela na této montáži komplexní realizací přesunu lávky po vodě přes řeku do polohy, ze které byla vyzdvižena dvěma jeřáby do své konečné pozice. Děkujeme všem zůčastněným za velmi příjemnou spolupráci.

Práce na mostu ve fjordu Farrisbru v Norsku

Za použití pontonu a speciální techniky jsme v roce 2016 úspěšně instalovali most v Norsku přes fjord Farrisbru.

Rekonstrukce mostu v km 38,816 trati Lovosice - Česká Lípa

Lodě vyměnily přes 100 let starý železniční most u Lovosic

V minulém roce proběhla rekonstrukce železničního mostu přes řeku Labe mezi Lovosicemi a Žalhosticemi na Litoměřicku, který zde stál už od roku 1898. Významnou měrou se při této náročné akci uplatnily říční lodě, s jejich pomocí montéři usadili nové mostní oblouky, i když každá ze tří částí nového mostu vážila více než 400 tun.
Jak uvedl stavbyvedoucí Marcel Návojský, délka mostního oblouku je 72 metrů: „Konstrukce samotná váží 420 tun a pro přemístění oblouku potřebujeme dalších 180 tun pomocných ocelových konstrukcí.“
„Příprava na novou stavbu mostovky byla velmi náročná. Předcházely jí výpočty a prvním fyzickým krokem byla demontáž tří kusů staré mostovky. A to byla velká neznámá, protože výkresy byly z roku 1890 a nebyly přesné. Nová mostovka je sice těžší, ale už o ní víme úplně všechno, takže se nám snadněji počítá zatopení soulodí a zdvihy,“ popisuje celou věc jednatel České lodní dopravy Vladimír Toman. Nově vyrobené mostní oblouky byly usazovány pomocísoulodí doprovázeného tažným remorkérem. Z lodí byla vybudována podpůrná konstrukce, ke které se připevňovaly nové součásti mostu. Pak byl pomocí lodí díl mostu přivezen na místo určení. Přípravy na tuto operaci trvaly několik týdnů. Technické řešení a časový sled prací odborníci navíc museli upravovat i podle aktuální hladiny řeky. Asi nejobtížnější částí celé rekonstrukce mostu byla příprava na sundání oblouku, která trvala několik týdnů.
Pod most najely dvě lodě spojené traverzou a napuštěné vodou. Tam na ně stavaři postavili dvě ocelové konstrukce kvůli zajištění stability. Když byly obě zaplavené lodi pod mostem, byla z nich voda odčerpána. Lodím se tak snížil ponor a tak byla nadzvednuta i část mostu o několik centimetrů.
I tak ale bylo nutné pomoci zvýšením hladiny řeky, o což se postarala obsluha lovosického zdymadla.
Samotný přesun části mostu byl už pak hračka a trval několik minut. Konstrukce skončila na břehu řeky, kde byla rozřezána na menší části. Zbylé dva oblouky byly sneseny stejnou cestou. Na místo byl pak usazen nový most, který je ovšem o 200 tun těžší.
„U starých konstrukcí nikdo neví, jak se budou chovat. Nikdo neumí přesně spočítat, jakým způsobem se budou pohybovat. Podle předpokladů jsme museli připravit ještě i vyztužení,“ vysvětlil M. Návojský.
„Naše lodě běžně vozí písek, nyní se použily na takto speciální věc. Zkušenosti máme s nejrůznějšími přepravami, tento systém a most ale děláme poprvé,“ sdělila Zuzana Zieglerová z České lodní dopravy.
Pro diváky zajímavou byla také zatěžkávací zkouška nového mostu, kterou prováděla parní lokomotiva z rodu „šlechtičen“. Parní rychlíková lokomotiva 475.111 z roku 1947, patřící Iron Monument Clubu, přicestovala z Plzně a spolu s železničním jeřábem EDK 750 svou vahou, která činila souhrnem 300 tun, oba stroje zatěžovaly jednotlivá pole mostu.
Bohužel ale modernizace železničního mostu neřešila zvýšení podjezdné výšky na 7 m. Zmodernizovaný most tak má stejnou podjezdnou výšku jako před modernizací: 6,64 m od max. plavební hladiny.
 
Zdroj: www.rvccr.cz, Časopis Vodní cesty a plavba, 2016/3, strana 29-30 (upraveno pro web).

Přesouvání mostního oblouku na Labi

Přehrát video